Chcete začít běhat?

Tak…všichni víme, v jaké jsme situaci. To nám ale nebrání využívat možnosti, které nám v současné době umožňují, že můžeme vyrazit sami ven do parku nebo lesa. A třeba zkusit začít s běháním.

Pro ty z vás, kteří se právě mezi čtyřmi stěnami nad monitorem rozhodují, že by to také chtěli zkusit, mám jednu takovou nabídku:

Pokud chcete začít běhat, poradím vám, jak na to.

Probereme si:

  • Základy běhání, rozcvičení, protahování
  • Poradím, jak opravdu začít a neskončit po prvním pokusu a jak je důležité mít ledničku a měsíční kalendář
  • Řekneme si, že pravidelnost a trpělivost jsou dvě nejdůležitější zásady nejen pro začátek
  • Proč je dobré nechat pro začátek všechny měřící strojky doma a že hned není potřeba kupovat Garminy za patnáct
  • Jak se postupně dostat do kondice a pomalu se zlepšovat (aneb zázraky na počkání nečekejte)

Prostě a jednoduše vysvětlím základy, díky kterým se z vás stane běžec nebo běžkyně. Budete mít radost z pohybu a postupně se dostanete do skvělé fyzické a vlastně i duševní formy. Protože běhání je radost.

Stačí se mi ozvat do komentářů, napsat na e-mail a domluvíme se, jaká forma úvod do běhání je pro vás ta nejoptimálnější a jak se díky online technologiím spojíme.

Tak se nestyďte, venku už je krásně a běhání je nejen skvělý a velmi nenákladný sport, ale i skvělá zábava.

P.S. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo by to chtěl zkusit a neví jak, klidně mu tuto nabídku přepošlete.

P.S.S. Běhám od roku 2005, kdy jsme založili www.behej.com, všechny vzdálenosti až po ultramaraton. Ročně zhruba 1200 až 2500 km. Nejlepší časy: 10k 41,50; 21,1 1:28; 42,2 3:38.

P.S.S.S. Nejsem trenér, nemám certifikát, ale základy a průběžné konzultace vysvětluji a dělám již několik let. Nic za to samozřejmě nechci. Cílem je ukázat krásu běhání co největšímu počtu lidí.

11 nejlepších knih roku 2019

Letos se mi znovu podařilo posunout laťku v počtu přečtených knih. Oproti minulému roku, kdy jsem přečetl dohromady 26 knížek, se můj letošní seznam přečtených knih ustálil na konečných 42. A musím napsat, že jsem snad ani v jednom případě nebyl vyloženě zklamán.

Pokud se na celkové číslo podívám z pohledu formátů, stále mírně převažují vytištěné knížky, o zbytek se celkem rovnoceně dělí knížky z formátů pro Kindle a pro Apple books. I letošní rok jsem víceméně zcela omezil různé překlady „Jak být…“ a další trendy věci, protože témata se zcela vyčerpala. Nechat si od Japonky radit, jak si mám uklidit, od třicetiletého amíka, jak poslouchat své vnitřní já, či případně od švédských autorů číst rady, jak být hyggeinický, mě v mých letech už vůbec nezajímá.

A jaké knížky mne v roce 2019 zaujaly nejvíce? Zde je seznam čtení, které bych vám ihned bez váhání doporučil.

  • Hans Rosling – FAKTOMLUVA
    • Pro mě jedna z nejdůležitějších faktogafických knih za poslední dekádu. Umění vnímat věci v (širokých) souvislostech, zasazovat je do kontextu a rozumět díky tomu lépe světu. Pamatuji si, že jsem po přečtení volal kamarádovi s tím, že tuto knížku musí číst všechny děti, aby lépe chápaly svět a dokázaly se tím ochránit před všemi možnými nástrahami fake news a spol. Třista stránek, které upravily mé vnímání světa a neustále mě nutí ho chápat jinak, šířeji. A revidovat vše, co slyším a čtu z médií.

  • Petr Stančík – Mlýn na mumie
    • Detektivka z poloviny 18. století, uprostřed Prahy, proložená místními recepty, jadrnou mluvou a neskutečnými vtipy? Ano! Dá se přečíst za dva večery a stupeň zábavnosti míří ke hvězdám. Bavilo mě to moc.

  • Salman Rushdie – Satanské verše
    • Knížku, kterou jsem měl v knihovně připravenou dlouho. Přišlo mi, že je známá především fatvou, kterou si její autor vysloužil za neuctivé zmínky na stranu muslimů, nicméně málokdo ji z mého okolí četl. A je to tedy jízda, po prvních 100 stránkách si připadáte jako na indickém festivalu ohňů, kde se každou sekundu děje minimálně dvacet věcí najednou. Kniha má množství dějových i nedějových linek, zvratů, snů, halucinací. Z pohledu čtenáře je to nakonec zážitek, i když je třeba se s obsahem místy poprat. Nicméně rozhodně stojí za to.

  • Jana Cima – Probudím se na Šibuji
    • Autorka (stejně jako dvě níže uvedené) je již věkově o generaci pode mnou. Což není důvod, proč ji zde zmiňuji, ale spíš připomínka toho, že výborná četba nás nečeká pouze od lety prověřených klasiků. Civilní, tichý příběh, citlivě dávkovaný a celkem překvapivě vypointovaný.

  • Jakuba Katalpa – Němci
    • I přes pseudonym, který spíše svádí ke komiksovým postavám, se dostanete k velmi silnému příběhu, který do vás autorka bez milosti naseká s citlivostí parního válce. Hutné, syrové a bez slitování jak k ději, tak k postavám. Skvěle napsané s pointou, která vás otočí o 360 stupňů a ještě vám podrazí nohy. Ostatně, věřím tomu, že takové to v Sudetech na konci války a po válce opravdu bylo. Top!

  • Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
    • Starý Hrozenkov, Bedová, bohování. Jsem zřejmě poslední, kdo tuto knížku četl, ale i přesto – pokud se najde někdo, na kterého tato knížka čeká – všem rozhodně doporučuji. Nenechte si ji v knihovně jako okrasu a přečtěte ji jedním dechem. Silné!

  • Michelle Obamová – Můj příběh
    • Jedna z knížek, které si mě našly samy při průletem knihkupectvím. Pamatuji si, že jsem na ni četl dobré recenze, když vyšla v Americe, ale zařadil jsem si ji spíše do memoárů, které zrovna nemusím. A jak jsem se spletl! Civilně napsaný příběh, bez obvyklého patosu, s výbornými postřehy a skvělým popisem toho, co mimo jiné znamená mimo být ženou amerického prezidenta.

  • Jozef Karika – Trhlina
    • Přemýšlím, co napsat o této knížce, která se zcela vymyká tomu, co jsem kdy předtím četl. Možná ji nejlépe definuje slovo: „nezařaditelná“. Je to fikce? Je to skutečnost? Co z toho je vlastně pravda? Každopádně, pokud hledáte výborný (až skoro hororový) zážitek, který se (ne)stal kousek od nás, sáhněte po této knížce.

  • Paolo Cogneti – Osm hor
    • Pro mě autorský objev roku. Každopádně, pokud hledáte námět, který bude od začátku do konce veselý, vyberte si jinou knížku. Hlavní hrdina po smrti otce zdědí pozemek vysoko v horách a vrací se na místo svého dětství, dospívání a zážitků. Jak vypadají vzpomínky a co vše zůstalo ukryto v čase? A jaké je to teď? Zapalte si krb, nalejte vaječňák a zhltněte tuto tenkou knížku na jeden zátah.

  • Marcus Chovn – Kvantová teorie nikoho nezabije
    • Důkaz o tom, že lze napsat populárně naučnou knihu o věcech, které si dost těžko umíme představit. Nebo si je představujeme špatně. Doporučuji dávkovat po kapitolách a kromě poznání, které vám knížka přinese, se bavit i různými vtipnými historkami z oblasti fyziky. Ať to zní jakkoliv divně, je to čtivé.

  • Robert Galbraith – Volání kukačky
    • Jako poslední knížku zmíním vedlejšák asi současné nejznámější dětské spisovatelky. Či spíše již tetralogii, protože aktuální knížka detektivních příběhů Cormorana Strika Smrtící bílá je již čtvrtá v pořadí. Volání kukačky je úvod do této řady a kromě velmi chytře složeného příběhu a záplatky, je samozřejmě doplněna chytrou a krásnou asistentkou detektiva, současnými reáliemi Londýna a sem tam pintou anglického piva. Skvělý děj, který vás dokáže zabavit na dlouhé večery.

Doporučené linky IV.

  • Zajímavé tipy pro poslech podcastů. Tentokrát v populární formě „30 nejlepších -dosaď libovolně- v planetární soustavě. zde
  • Lehce znepokojivé čtení na téma „kdo nás sleduje na netu“ zde.
  • Toto se mi prostě líbí a jejich aktivita mi dává smysl. zde
  • The God Machine – něco do sluchátek zde
  • Apple Watch 3. série a jejich použitelnost pro sport. Populární DC Rainmaker a jeho In Depth Review zde
  • U Tomáše Hajzlera mám stále problém se souhlasením, že žijeme na jedné planetě. Každopádně jeho názory je dobré vnímat a popřemýšlet o nich. zde
  • Rozhovory ve Svatojánu doporučuji nacpat do čtečky kompletní. zde
  • Dnes byla pokořena hranice 2:06 na maratńské trati. A kupodivu to nebyl Keňan! zde
  • Linuxu se daří, přechodil dětské nemoci a v rámci použitelnosti se zařadil po bok Win i OSX. Na blogu Dedomeido se dočtete, jak je na tom poslední Xubuntu 17.10. (a že to není zrovna v tomto případě sláva). zde
  • A časopis FINMAG znáte? Zde
  • Nenechte si ujít tipy na čtení od Tylera Covena, spisovatele a profesora na GMU. Jeho Top 2017 zde
  • Autoelektrofanoušci se mají myslím v dalších letech na co těšit. A nejen v kategorii supersporťáků. Zde
  • Dnešní noční UFC 2018 bylo neuvěřitelné. Už jste viděli KO od 100+ kg chlapa? Overdeem byl doslova vypnut… zde. (doporučuji i se zvukem, ruští kolegové nemají chybu)
  • A na ISS se dělá už i pizza. zde Dobrou chuť!

Listopadová výzva proti rasismu a xenofobii: Takto ne!

Přátelé,

Ve světle neustále sílící verbální – mnohdy již i neverbální – agrese, neskrývané xenofobie a rasismu v naší republice, musím konstatovat, že ideály a lidské postoje, které byly hybnou silou sametové revoluce před 28 lety, a se kterými jsem se ztotožnil, již neplatí. Tolerance a důstojné soužití, jež byly jedním z hlavních hesel porevolučních událostí, byla upozaděny na úkor zcela jiných negativních pojmů a veřejností akceptovaných vzorců chování. Ty jsou nyní standardem chování v naší společnosti. Za stav současné společnosti v České republice neseme zodpovědnost my všichni. Proto jsem se rozhodl již nemlčet a chci navázat na dlouholetou tradici občanských výzev a prohlášení, které jsem vždy považoval za důležité vyjádření lidských postojů a názorů.

Nechci, a ani nemohu, již déle přehlížet všechny skandální výroky na adresu dětí teplické škole, které se díky nemnoha lidem a osobnímu nasazení redaktorů z Českého rozhlasu nyní řeší a komentují. Nechci již déle tolerovat ani ty ostatní, nezachycené a nezveřejněné komentáře, rasistické a xenofobní postoje či negativní chování, kterými je naše společnost nakažena. Nemohu již ignorovat spoluobčany, kteří nevybíravě útočí na všechny, kteří jsou podle jejich vlastních měřítek jiní, nejsou zdejší nebo se nemohou bránit. To je hranice, za kterou jsme se již mnohokrát dostali a považuji tento stav za neakceptovatelný.

V naší společnosti i nadále platí, že máme a zažíváme svobodu slova. Spolu se svobodou je možnost svobodného vyjádření svého názoru jeden z největších výdobytků, které znovu máme. Mnozí spoluobčané se svobodou slova zaštiťují jako jakýmsi morálním ochranným pláštěm, který je má bránit a ospravedlnit jejich chování či názory, kterými se na veřejnosti prezentují.

Zřejmě si ale neuvědomují, že svoboda slova také znamená zodpovědnost za užívání slov a chování s tím spojené. Je na čase začít jim to velmi zřetelně připomínat! Titíž spoluobčané totiž také stále vidí, že za jejich neurvalé a zlé výroky a postoje, naše společnost nikoho nepostihuje, skoro na ně nereaguje, či zcela jen výjimečně. Cítí se proto bezpečni pod identitami přezdívek na internetu. Teprve události posledních dnů, kdy díky několika lidem, kteří konfrontovali autory nejotřesnějších komentářů u diskuze s fotografií teplických dětí, jim ukazuje, že jsou nejen dohledatelní, ale i postižitelní. To je pro nás pro všechny dobrá zpráva a ukazuje se, že nejsme proti těmto postojům bezmocní a bezvýznamní.

Zároveň si je potřeba uvědomit, že právní mechanismy, jak s nimi bojovat, již máme! Vedly nejen k potrestání viníků, ale i k jejich odhalení a veřejné dehonestaci. Toto si musí uvědomit všichni ti původci zla, díky kterým nyní vznikají spontánně v naší republice sbírky na podporu nevinných školáků a zvedají se kritické hlasy proti tomuto způsobu chování a soužití.

Stále si ovšem myslím, že to zdaleka nestačí. Zachycené otevřeně rasistické či xenofobní výroky jsou pouze špičkou toho, co se kolem nás děje denodenně. A nejen na internetu. Stále otevřeněji jsme konfrontováni s nenávistí, pohrdáním, otevřenou xenofobií či rasismem. Místo toho, abychom se silně vymezili proti těmto negativním projevům, mlčíme. Jen nemnozí se dokáží ozvat, projevit názor, vymezit se. A to je žalostně málo! Nechceme žít a vychovávat naše děti v zemi, která je otevřená, přátelská k ostatním a schopná soužití s jinými národy? 

Když si dovolím lehký exkurz do historie, tak ta nás stále učí, že největší tragédie vznikaly ze stejných scénářů. Nepatrné množství lidí dokázalo díky mlčící a nereagující „většině“ v konečné fázi rozpoutat teror, války a nepokoje. Ze zdánlivě malicherných věcí vznikaly zásadní okamžiky dějin, které negativně ovlivnily životy miliónů lidí. Právě díky této většině, která nenašla odvahu, čas a neměla zájem všechny tyto odporné skutky ihned po jejich vzniku odsuzovat a reagovat na ně, dostávají i dnes tyto názory stále větší prostor.  Neopakujme již tyto chyby, je třeba se ozvat! Ukázat, že tyto názory nejsou našimi názory a neschvalujeme je.

Proto vyzývám všechny spoluobčany: nezůstávejte nečinní, každý z hlasů, který se ozve na obranu nespravedlivě nařčených, je velmi potřebný. Ukažte, že vám stále záleží na tom, kde žijeme, v jaké společnosti a s jakými lidmi, a že nám není lhostejný ani osud lidí, kteří díky mnoha okolnostem nemají v životě tolik štěstí. Nebojte se klást důraz na hodnoty, kterými jsou tolerance, láska, aktivní občanská pomoc a porozumění. Hledejte cesty, jak aktivně poukazovat na všechny projevy rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti. Za každým nesnášenlivým projevem vždy stojí konkrétní člověk! Aktivně zkoumejte všechny možné formy prosazování pozitivních hodnot do běžného života společnosti. Spojujte se, připojujte se k již existujícím, či přímo zakládejte nová občanská sdružení či organizace, které budou aktivně bojovat se všemi zachycenými projevy nesnášenlivosti. Také pochopte, kdy diskuze již nemají smysl a jediná cesta je využití právních kroků, které z pohledu nastavených občanských norem ukáží všem, co je a co není přijatelné v naší společnosti. Nebuďte prosím pasivní!

Zároveň vyzývám všechny právníky, pracovníky organizací zabývajícími se lidskými právy a příslušné zástupce státních institucí: Zveřejněte a šiřte všemi dostupnými prostředky pro širokou veřejnost cesty, jak se dají zachycené projevy netolerance, kyberšikany, rasismu a xenofobie řešit z pohledu českého práva. Víme, že tyto cesty již existují a jsou využívány! Ukažte a stanovte jednoduché postupy, jakými prostředky lze proti netolerantním spoluobčanům vystupovat. Vytvořte jednoduché šablony pro trestní oznámení, kterými je třeba zahrnout státní orgány ve všech zachycených případech projevů rasismu, xenofobie a nesnášenlivost.

Závěrem mi dovolte citovat Václava Havla s vizí, se kterou se plně ztotožňuji: ”Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovídám: o republice samostatné, svobodné, demokratické, o republice hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivé, zkrátka o republice lidské, která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí. O republice všestranně vzdělaných lidí, protože bez nich nelze řešit žádný z našich problémů – lidských, ekonomických, ekologických, sociálních a politických.“ (Zdroj: https://citaty.net/autori/vaclav-havel/).

Děkuji Vám všem za pozornost.

17. 11. – 19. 11. 2017

Viktor Machek

V závěru připomínám, že na podporu dětí ze školy v Teplicích existuje humanitární sbírka: ZDE a též soukromá aktivita pana Patrika Zandla: ZDE

Prosím šiřte tento text, komentujte, reagujte a zapojte se.

 

Doporučené linky III.

  • Aplikaci Strava není potřeba sportovcům představovat. Nyní se ukazuje, že data, která nashromáždí masa sportovců, se dají využít i jinak, než bylo původně zamýšleno. A takových překvapení nás čeká zřejmě více. zde
  • Jsi Čech, žiješ v Kanadě a řešíš obytnou dodávku. Tak si prostě jedno bydlení na kole postavíš. Úžasné! zde
  • Garmin má nové hodinky vycházející z modelu Fenix5. Tentokrát po potápěče. zde
  • Občas mě napadne, jak by takový dopis vrcholnému představiteli moci mohl vypadat v současnosti. A není vůbec od věci si vyhradit pár desítek minut na přečtení VH. zde
  • Honza Homolka z FairPlayFighter.com vydal e-knihu. A je to zajímavé čtení. Stahujte zde
  • Pokud rádi čtete šachovou literaturu, zvlášť tu historickou, vhod přijde možnost obratem projít zmiňované partie. A že jich je! Zkuste se třeba podívat na velmistra Capablanku a jeho partie zde
  • Příznivci turbomotorů pláčí, už i Jaguar připřavuje svůj „all-electric-fighter“ zde
  • Google postaví pro technologie smartcity rovnou celé město. Rozhodně se tedy nedrží při zdi. zde
  • Objevily se první obrázky tunelů pod Los Angeles Muskovy The Boring Company (tu dvojznačnost miluju!). Dreams come through… zde
  • Moc pěkná interaktivní prohlídka satelitních snímků, kde je vidět, kde za poslední roky přibylo a kde naopak ubylo světel v noci. Sestavit naši vládu to asi nepomůže, ale je to moc pěkně udělané. zde
  • Vy neposloucháte Paramount Styles? Nedělejte chybu. zde
  • Dlouhé psaní od Timothy Snydera (mj. Krvavé země) vyžaduje i dlouhé čtení. Ale stojí to za to. zde

Doporučené linky II.

  • V Rusku už se také zabývají 3D tiskem. A jak je u nich obvyklé, je to v maximální velikosti. Už umí vytisknout i dům. A pěkný. zde.
  • Také vás trochu děsí představa, že jste zavřeni v autě, které jede a nikdo ho neřídí? Tedy ono se řídí samo? Lexus ukázal svoji představu, jak by jeho další samořiditelné vlajkové auto (psát vlajková loď pro auto mi přijde jako nonsence) mělo vypadat. A nevypadá vůbec špatně. zde. 
  • A ještě jednou auta. Inženýři a designéři v Nissanu si s elektroauty a hybridy hrají již delší dobu, nyní se pochlapili a výsledek si můžete prohlédnout sami zde.
  • Že zápasníci MMA vesměs nejsou žádné vymlácené palice dokazuje Pavel Salčák, jedna z ústředních postav druhé série Oktagonu. Fighter, vegan, spolutvůrce nádherných bloků (sám mám jeden doma) a i jinak velmi zajímavý člověk. Jeho videoportrét připravil sport.cz a uvidíte i nejrychlejší KO v celé řadě Oktagonu. A rozhodně stojí za to. zde.
  • Budeme zase vrtat. Na Marsu. Kluci z NASA přišli na způsob, jak znovu u Curiosity zprovoznit porouchanou vrtačku. Tak držíme palce. zde.
  • Zelení ve volbách neuspěli, ba dokonce se dostali až na samou hranu voličského zájmu. Krom obvyklých komentářů stylu „já vám to říkal“,  Táňa Zabloudilová s Janem Bělíčkem z A2larmu šli ve své analýze hlouběji a nabízí i východiska. Zajímavé čtení i pro mě jako nevoliče. zde.
  • Výroční zpráva BISky za rok 2016 stojí za půlhodinu času a trochu koňaku. zde.
  • Kindle na iOS upgradoval verzi a je to hodně pěkná změna. Rozhodně doporučuji, pokud čtete na iPadech. zde.
  • Podzim je z pohledu plastikového modeláře ráj. Novinky v obchodech před Vánoci, do toho každou chvíli nějaká výstava. Život je skvělý. Jedna fotoreportáž z výstavy v Saaru, je zde.
  • Jakub Klauda přivezl znovu zlato z Mistrovství Evropy v muaythai! zde.
  • Fascinující dvě písmena: AI. Hodně zajímavé čtení o hlubokém učení a zlepšování výkonnosti AI zde.
  • Tvrdím to již nějakou dobu, Facebook a jemu podobné služby vytvářejí pro své uživatele dokonalou iluzi vlastního elektronického prostoru. Wikipedia stojící mimo tyto nově vznikající prostory je v krizi a klesají ji nejen návštěvníci, ale i dobrovolní editoři. Velmi zajímavé delší čtení zde.
  • Návodů „Jak fotit jako pánbůh“ je na netu mraky. Ale jen málo z nich vám poradí, jak udělat dobré fotky s kinofilmovým foťákem. zde.
  • Když máte rakovinu ve stádiu, kdy nad vámi lámou doktoři hůl, moc nadějí vám nezbývá. Nebo se prostě zkusíte začít léčit sami. Fascinující čtení zde.
  • Dessa zveřejnila nový song. Nádhera k poslechu zde.

Doporučené linky I.

Čas od času sem budu odkládat odkazy na věci, které mě osobně přijdou zajímavé a mohly by zaujmout i ostatní.

  • Pěkná recenze na klasiku středoformátu Mamiya 645 1000S od Tima Dobbse: zde
  • Vrchol všech triatletů v Koně skončil. Při pohledu na přehledy používaných chytrých hodinek v závodě, mě stále překvapuje druhá příčka Polaru a naopak nepřekvapuje dominance značky Garmin. zde. Naopak v používané obuvy při závodě se najde zastoupení všech zásadních značek dnešní doby. zde
  • Jezdím s touto audioknihou už 14 dní a musím doporučit. Havel. Žantovský. zde
  • Společně prozkoumejme tento knižní tip zkoumající (já vím… opět) 2 světovou válku. Vzorek v Kindle už čeká na přečtení. zde
  • Pokud chcete poslouchat něco trochu živějšího, zkuste rozhodně pár alb od NYC kapely Sick Of It All. Najdete na Spotify, Apple Music a samozřejmě zde.
  • Cestování v obytných autech, jejich úpravy, videa, návody, silná komunita. To vše najdete na Nomádem.cz.A je to zajímavé čtení. zde.
  • Nový plastikový model Vlaštovky aka Me-262 Schwalbe v měřítku 1:72 od Airfixu nevypadá vůbec špatně. zde
  • Včerejší svátek MMA v Pardubicích pod hlavičkou XFN skončil. Jubox Pokorný ve své zřejmě derniéře potěšil, Patrik Kincl to nakonec v hlavním boji večera s Mohamedem Sayahem doválčil po třetím kole na body. Výsledky zde Fotky z průběhu večera a videa tady.
  • Pokud máte pifku na sousedy, můžete se ještě ve velkém detailu podívat, jaké politické strany vaši teritoriálně blízcí lidé volili. iRozhlas diktuje. zde.
  • Novému jablečnému časopisu iPure se daří! A to je dobře. Ke čtení zde.

Kurz freedivingu

říjen 2015 Liberec u Martina Cheníčka (www.pimpyourlife.cz)

Jak už jsem psal, ke čtyřicátinám jsem si mimo jiné nadělil kurz freedivingu u Martina Cheníčka (aka pimpyourlife.cz instruktor vyučující pod  Freediving Instructors International), který poběhl o víkendu 10.-11. října v Liberci. Na Martina jsem kdysi pře lety dostal výborné reference od Petra Máry, který s ním také potápěl, takže s výběrem jsem neváhal A vyplatilo se. Kurz je koncipován pro úplné začátečníky, takže opravdu entry level do úplně nového světa.

A že to nový svět je, jsem se mohl přesvědčovat celé dva dny, které byly opravdu nabité k prasknutí jak teorií, tak poté i praxí a prvními pokusy v libereckém bazénu. Mimochodem: liberecký bazén (a nemyslím profláklý Babylon pro děti) je naprosto fantastické místo s padesátkou, pětadvacítkou, vířivkami a hlavně 8,5 m hlubokou jámou pro výcvik potápění. Takže paráda.

Samotná výuka (nebo jak správně výstižně nazvat neustálý příval infomací, tipů, osobních zkušeností, doporučení ze všech možných oblastí) probíhala pod Ještědem  v baráčku v parádní učebně a skoro jsem si nestačil psát poznámky. V tomto výborném zázemí jsme měli možnost i přespat a v rámci toho, že jsme sobotní program končili po 22:00, tak ani nezbyla energie na tah Libercem a každý jsme zapadli do spacáků rychlostí metelesku blesku.

Protože nás bylo opravdu hodně, přijel na víkend vypomoci s výukou i David Čáni (což je PÁN potápeč a jedna z hlav FII!) a Martinova přítelkyně Mirka nás v bazénu, i v jámě, dokázala naprosto bravurně usměrnit a zorganizovat tak, že jsme se všichni parádně prostřídali a zároveň si osvojili základy buddy systému. Hodně jsme cvičili bezpečnost, techniky záchrany, manipulaci s tělem freedivera, což mě hodně bavilo a i k tomu bych se chtěl v budoucnu nějakým záchranářským kurzem vrátit.

Pak přišly první zanořovací pokusy v jámě. Já jsem bojoval (a celý víkend nevyhrál) se špatnou ekvalizací, takže jsem sám sebe pouštěl tak do cca 4-5 metrů max, ale v rámci toho, že je třeba hodně pilovat pozici hlavy, zanoření a další věci, hloubka prostě nehrála celý víkend roli.

V neděli jsme bazénem začínali a jako první atrakce byly statiky. Vůbec jsem si neuměl představit, že dokážu tlamou ve vodě zadržet vzduch na 3 minuty a zůstat nehybný na hladině. Zvlášť poté, co jsem po první, zkušebním zadržení dechu, byl po minutě úplně hotový s panickými pocity topení 🙂 Nakonec jsem to – sice ne na třetí – ale na čtvrtý pokus dal s přehledem a tři minuty jsem vydržel bez dechu. Sám sebe jsem překvapil. Taktéž patří velký dík mému celovíkendovém buddymu Jardovi, se kterým jsme se fakt našli a i díky tomu, že on je zkušený scubák, tak prošli celým výcvikem naprosto bez problémů. Následná jáma byla už za odměnu, jistota při zanoření byla zase větší a prostor pro zlepšování konstatně ohromný, takže rozhodně není pochyb, že to celé pro mě nekončí.

Jedním slovem skvělý víkend! A hlavně, odnesl jsem si z toho mraky věcí (Martine díky!), které jsem si následně zpracoval, dělám na nich nebo už jsem je zapracoval do svého plánu na Tělo 2.0. Namátkou vyberu:

  • Kliky – pyramida 2x denně 7,6,5,4,3,2,1 (začínal jsem od 5,4,3,2,1 + zvýšení každý týden) takže nyní 56 kliků denně + následné zvýšení – posílení je prostě třeba jak v oblasti ramen, hrudníku, tak následně i břicha
  • Pracuji na svém středouší, Eustachovi, čistím, kapu, cvičím obě dvě metody ekvalizace – Nejde to zatím, ale určitě půjde. Zatím sem tam občas se zablýskne na lepší časy.
  • Vše z mléka už úplně pryč – zatím se to projevuje na postupném ještě větším odhlenění. Mléko nepiji už přes rok v rámci intolerance na laktózu.
  • Plavání opět na scéně – zatím 2x v týdnu cca 1,2-1,5 km dle tréninků, které jsem si stihnul od Martina opsat. Musím fakt hodně zamakat na kraulu a dostat se pohodově pod 2min/100m, ne jako teď.
  • Pranajama a cvičení s dechem – to je velká oblast, do které se nyní snažím postupně proniknout, čtu-zkouším-hledám.
  • Jóga se stala již skoro denní součástí mého života – i díky Martinovi, který nasdílel svoji sestavu. Kombinuji s některými sestavami na protažení a uvolnění.
  • Core trénink – další věc, kterou postupně zapracuji do svého denního režimu.

Závěr? Freediving jako součást mé cesty. Jak správně Martin zdůrazňoval: příprava na něj, to je 80% jiného tréninku a z těch zbývajících 20% je zhruba 5% vertikální ponor. Zbytek? To je prostě kopec zábavy, tréninku různých disciplín, práce s tělem, dechem, myslí a dalšími složkami Já. Takže cesta.

 

CAMERA
První pokusy aneb všechno špatně, včetně pozice hlavy
CAMERA
Touch the bottom

A nakonec jedno video, které jsem natočil: